Ctvrt roku v Jakarte a vespam zdar!

Assalamalaikum vsem!

Ze bych zkusila dohnat to, co jsem zameskala? No, uvidime. :)

O dovolene uz jsem Vam psala, ale vlastne nevite nic o tom, jak tu v Jakarte zapasime, uz ctvrty mesic... (leti to jak blazen, covece)... A mozna Vas zajima, jak se v Jakarte zije. :)

Kdyz jsem tu poprvy o tomhle meste psala, to mohl byt nejaky unor?, byla sem strasne nadsena, jeste ted me ten prispevek bavi, na tom blogu neco je, vracet se k tomu predchozimu obcas velice prekvapi a rozesmeje. :) Tenkrat jsem bydlela v centru, v kancelari sem vlastne poradne nebyla a smogu ani cen si taky nejak nevsimla. Tak na pracovni ceste ma clovek jiny starosti. :)

zacpy zacpy zacpy, internet nebo kniha s sebou je nutnost,
clovek se pobavi i u ceduli, ctvrt s nazvem Slipi :)

No, ted po nejake dobe, kdy to slo nahoru, pak pomalu dolu, pak hodne dolu a ted zas pomalu nahoru, uz konecne muzu rict "temer objektivne" (tenhle vyraz se mi fakt libi, ehm), jak to tu teda je. 

Jakarta je obrovsky mesto, kde je nejvetsim problemem doprava (a to opravdu opravdu neustaly zacpy, Barrandak hadr) a smog. Takze pokud se chcete nekam dostat, nejen, ze Vam to bude trvat i hodiny, ale taky to nebude zadna zdrava prochazka parkem. Tenhle fakt postupne ovlivnuje Vase rozhodovani vyrazet nekam mimo Vasi ctvrt vic, nez si uvedomujete a casem zjistite, ze je Vam "nejlip" doma.

nas panelak, my sme v ty 'vezi' vlevo. takhle modro tu nebyva :)

Doma je pro nas malej byt v panelaku v okrajovy ctvrti (no, zas tak okrajova ne, za nama je jeste spooousta kilometru a nakej ten milionek lidi :))) v zapadni Jakarte. Mam to 5minut do spise korporatniho nez NGO openspace kanclu, na kterej koukame z naseho 10.patra a tim asi vyhody konci. Kdybych to chtela srovnat s Prahou, soupnu to nekam na Stodulky (nic proti :)), pac je to bliz k letisti. Ale predstavte si je bez hromadny dopravy, s Argentinskou ve vsech smerech, s chomutovskou kvalitou vzduchu, a samozrejme, bez hospod a nonstopu. :)

bazen v nasi vezi, je to celkem cisty a obcas takhle prazdny

Rekneme, ze luxusnejsi je to v tom, ze tu mame bazen, nebo teda ctyri, kazda vez jeden, ale tim bych to asi skoncila. :) Na indonesky pomery je luxus, ze mame teplou vodu, dve klimosky a zabudovany plotynky v kuchyni. :)

Byt je komplet vybavenej, Martin si jen klasicky dokoupil kancl :), a platime tak 9tisic na mesic se vsim, s tim, ze teda tady sme to zaplatili pri podepsani smlouvy na rok. Coz je na Indonesii strasny, ale na Jakartu dobry a na Evropu super samozrejme. Mi kolegove si myslej, ze platime

7tisic a vytacej u toho oci velice vysoko...

Po par mesicich sme si konecne nasli neco, co tu mame radi (ze to trvalo, ehm). Je tu slusnej vyber restauraci, vcetne moji nejoblibenejsi thajsky a maj tu nejlepsi kafe na svete (to neprehanim, kafe ve stylu creme brulee je fakt nejlepsi :)). Pivo se da dostat u nas v panelaku a vcera sme byli na nasem historicky prvnim vesparskym sraze tady kousek. A o tom se chci trosku rozepsat.

nas novy klub? :)

povinne pozovani slecen na vespach z 60. let :)

Stali jsme se cleny OESOEB Vespa clubu Jakarta Barat, ktery jsem nasla na internetu, kontaktovala a po mesici jsme se s nima konecne potkali. Jmeno je zkratkou (tady milujou zkratky uplne vseho) neco jako 'pro sdileni spolecne vasne' a fungujou uz 14 let. Je to banda cca 30-40 lidi, nadsencu do starych vesp jako my,  z toho jsme jich videli tak 15 (vesp jen sest :)). No, tady je to samozrejme jednodussi, vesp je tu pozehnane a navic za levno. Byl to takovy "motorkarsky sraz", jak rika Martin, jen to probihalo na ulici, na parkovisti pred lekarnou, spousta z nich na vespe ani neprijelo (ale nekdo samozrejme jo, a to i s manzelkou a dvema detma - ano, na jedne vespe a v 11 vecer :)) a pila se voda, ruzova cola (muzeme bejt jeste radi, ze nebyla se salkem, to tu milujou :D), kafe a jedly se dortiky a orisky. Oni to pry vydrzeli do tri, my se pred druhou rano sbalili a s novymi klubovymi tricky a servisovanou vespou (snad spravne) odfrceli domu do panelaku a doma to zapili pivem, abysme rozdejchali roztomily kulturni sok. :) Takhle se schazeji kazdou sobotu a asi v tech srazech velky rozdily nebudou. No, obcas vyjizdeji i do ulic a ven z mesta, takze priste za tema plazema, palmama a nealko pina kolaaadama vyrazime s nima. :) Vsichni byli samozrejme strasne mili, jako proste indonesani bejvaj, a my sme se jim snad taky libili, zvlast, kdyz sem jim zapozovala asi pro sto fotek (to neprehanim) a dvacet selfies. :)

Takze to je asi nas nejcertsvejsi nejzajimavejsi zazitek poslednich par dni. Musela jsem se hned podelit, ale dat to pred Belitung by nebylo fer, ani chronologicky spravne, ze. Takze tak. :)

Zdravim z panelaku, kde uz se stmiva, a kde sice neni siroko daleko co delat, ale jak vidite, bojujeme proti tomu a uz tu mame spoustu lidi, co nas nikde viset s vespou nenechaj. :)

Uz jen chybej nejaky ty kamaradi na pivo u bazenu...

No a dalsi navod? Travit v Jakarte jen ten nejnutnejsi cas a vypadnout pri kazdy prilezitosti. ;)

Salam a vespam, ktere spojujou svet, zdar, nazdar!

panelak 'zezadu', foceno z naseho minulyho ubytovani