Moje prvni dovolena na Sumatre, aneb poprve pod vodou...

Zdravim Vas opet vsechny z prekrasne zelene Sumatry,

dneska jsem tu 14 dni a uz jsem stihla prvni dovolenou. :) Stravila jsem uzasny tri dny na ostrove Sabang (aneb Pulau Weh, ale tak tomu tady nerikaji). Ostrov je vyhlaseny svym podmorskym svetem a atmosferou, jaka mozna kdysi davno byvala na Bali (myslim tim tak 40, 50 let zpet). Da se na nej dostat pomerne jednoduse, dvakrat denne jezdi trajekty (rychly i pomaly) z noveho pristavu v Banda Aceh. Trajekty jsem zkusila oba, cestu tam mi kupovali mistni, takze drahej rychlej executive class za cca 130Kc, takze sem stravila hodinu ve vymrzly kajute s malajskymi turisty a bez vyhledu. Nazpet jsem cestu nastesti zarizovala sama, takze jsem se za dve hodinky nahore na palube s obcerstvenim za krasnych 40Kc seznamila s mistni ucitelkou anglictiny, ktera me, po obligatnich asi triceti fotkach s jejimi studenty, pozvala k sobe domu do Sigli, tak se za ni uz tesim.

vyhled z bungalowu

Tak a ted k ostrovu, atmosfera je tam vazne pekna, samozrejme ale zalezi kde. Jsou tam odlehlejsi i rusnejsi plaze, ale diskoteky a bazeny necekejte. Myslim tim spis mraky stanku s kycovejma suvenyrama, prisernejma trickama a plovacima vestama pro mistni turisty. Ja stravila vetsinu casu na plazi Iboih a rozhodne nelituju. Je to uz trosku proflaklejsi backpackersky misto, je tu spousta bungalovu, nicmene nikdo nedela bordel, drahyho nelegalniho, nicmene tolerovanyho piva, se tu moc nevypije a vetsina jde poctive brzo spat, aby rano byli svezi na objevovani kras pod hladinou.

muj super bungalow

Ja si nakonec vybrala uzasnej bungalov primo na vode se soukromym akvarkem za super 100Kc na noc. Sice jsem to mela asi kilometr na zachod a v noci sem tezko hledala cesticku a obcas se vydesila, co to je za sramot venku, ale stalo to za to. :)
Misto se zda naprosto bezpecny a svedci o tom i duvera lidi, ktery Ti daj klidne najist a napit na sekeru, kasirovani funguje tak, ze si zapisujes, co si mel, a ja dokonce dostala cely svuj zakladni kurz potapeni s tim, ze to zaplatim priste, az zas prijedu...


Do vody jsem se ponorila hned prvni den, sebrala sem snorchling veci pujceny od Megan a vyrazila radsi s myma plovacima schopnostma spolecne se skupinkou peti britu (kterym sem vubec nerozumela :D) na druhy maly ostrov Rubiah podivat se, o cem to teda vsichni ti milovnici podmorskyho sveta mluvi. :) wow, korali jsou sice zniceny, pred par lety zacali najednou strasne rychle odumirat (pry oteplovani, znecisteni a kotvy), nicmene uz zas rostou novy. Ale ty ryby a rybky, kulaty, hranaty, ovalny, spicaty, chocholaty, teckovany, pruhovany, flekaty, zluty, modry, zeleny, cerveny, fialovy, ruzovy, chobotnice, mega oteviraci musle, hvezdice, sepie, hadi....... dost, at Vas to neunudi. :) hned u brehu byla schovana murena, koukala na me, otevrela hubu a mala zluta rybka ji vycistila tlamu. :) a to sem nevidela tu zelvu, co skupinka po rozdeleni pozorovala... slusna motivace jit pod vodu znova. :)

indonesti teenageri radi u vodopadu

Prekvapeni, druhy den sem mela tak strasne spaleny nohy, ze sem sebrala odvahu a jednu z britek a vyrazily sme na objevovani pevniny na skutru. Divim se, ze sem prezila prvni vyjezd, ale pak uz to byla sranda a dokonce sme se i vystridaly. krome krasny zelene, vody, plazi a jednoho vodopadu bych ani nerekla, ze je tam az tak neco super k videni, ale projizdka po ostrove stoji za to. nemluve o tom, ze jsem potrebovala trosku natrenovat jizdu na motorce. :) byla jsem na svym prvnim vulkanu v zivote a bylo to zklamani, jen trocha siry, smrduty vajicka a bublajici voda, no, snad budou sumatersky sopky o neco lepsi. :)

vyrazim na svoje prvni potapeni

No a pak jsem porad tak premyslela, jak to teda s tim potapenim je, jestli to zkusit, nebo si dat rovnou kurz, nebo se na to z financnich duvodu vyprdnout... s podporou Britky (ktera se 15 let nepotapela) sem treti den vyrazila na tzv Discovery Scuba Diving, takze ponor do 12m s instruktazi a zakladnima pravidlama... mno.... asi sem se zamilovala do potapeni... byla sem strasne nervozni, ale prekonala sem se, otevrela oci pod vodou, procistila si poradne nos :D a se zalehlejma usima a vysokou hladinou adrenalinu v krvi se rozhlizela kolem a neverila, ze jsem ted i ja soucasti tohohle obrovskyho akvarka. :) proste wow, snorchlovani uz nikdy nebude co byvalo... :) bylo to nadherny a rozhodla jsem se, ze v kvetnu nebo cervnu tam jedu zas a udelam si potapecskej kurz zatim do 18m a pak uvidim... beru to jako investici do budoucna a dam si to asi  k narozeninam, nebo ke dnu deti. :)

vecer jsem si dala zaslouzeny pivo na sve terase
a rano frcela do Banda Acehu, ktery sem konecne poradne prozkoumala a prosla vsechny "tsunami aktivity", jako ruzne porozhazeny lode po meste, co tam vlna zanesla (az 5km do vnitrozemi), muzeum, masovej hrob atd atd... bylo mi z toho ouzko...

lod zanesena 5km do vnitrozemi, vsech 59 clenu posadky prezilo

 clovek si to porad nedokaze predstavit, velka vlna, 20m vysoka, rychlost 500km/hod a nekde az 10km ve vnitrozemi... pac v Calangu to tolik uz videt neni, tady to nikdo moc nepripomina, ale tam je to jeste znat a hodne na to upozornujou...

vsichni se tu s cizincema radi foti

a co lidi? krom toho, ze davaj na sekeru :), tak jsou zatim vsichni uzasny, nejlepsi, co jsem doposud zazila, ani SRi Lanka takova nebyla, tam uz byli obcas zkazeni. Vsichni se na Tebe usmivaj, chtej se s Tebou bavit, milujou, kdyz obcas neco kvaknu indonesky... myslim, ze sou tu obrovsky vdecny za to, jak jim vsichni od r. 2004 pomahali a davaji to najevo...






tak jo, musim se pustit konecne do prace, dneska jsem nejaka spomalena. :)
tesim se priste,
potapka