Zpatky v Jakarte a hodinovy Rantepao

Po dlouhe dobe Vas zdravim z Indonesie!

To vite, i ja jsem si musela udelat dovolenou a ty tri tydny v Cechach mi nedaly cas na nic jinyho nez rizky a pivo. :) No, to trochu kecam, ale ted s odstupem casu uz mi to tak trosku prijde...

Ach, uz mi to i chybelo...

Takze po techto trech tydnech, a predchozim stehovanim do Jakarty, jsem se sem vratila a ted je tomu presne tyden. Povim Vam, jeste jeden tyden v Cechach a uz se mi sem ani zpatky nechce. Tento pocit nastesti presel hned druhy den, kdy se na me navalila prace, ktera me tak bavi, ze mi to vubec nevadi a kdy sem se po rychlem neplanovanem odcestovani na Sulawesi zas rozhlidla a vzpomnela si na to, jak je to tu na venkove krasny, a jak me ty ryzovy policka s buvolama a pobihajicima husama a slepicema vzdycky pohladi na dusi... :)

A hura zas na farmy! Joo, co tam budu
delat, to se zas nevi. :)

Takze poporade. Nic neni ruzovy, takze nikdo me doma necekal, najit to bylo s taxikem divoky (ano, nic jako taxikarsky zkousky se tu nevede, takze casto neznaj ani ty velky ulice, a GPS sem esce asi nedorazila), veci tu zadne jeste nebyly a v kancelari sem samozrejme byla presunuta z pekneho mista na misto mnohem horsi. Plus v pondeli rano mi rekli, ze jedu trenovat studenty na Sulawesi a opet se nevi, co tam vlastne mam delat. :) No, zivot v Indosce me poucil, tak jsem nakonec nekolik veci zorganizovala (na coz samozrejme nikdo nemyslel), a odjezd byl lehce klidnejsi nez moh bejt.

Ale to zas preskakuju, jeste jsem chtela napsat, jak mi zas najednou prislo divny, ze tech lidi je na motorce nejak moc, ze vezou na ni satelit, nebo dvere, ze se vsude strasne troubi a vubec je to cely takovy hlucny a spinavy... No, ted uz mi to zas prijde normalni, je to dobry. :) V pondeli dokonce dovezli krabice z Medanu a ve stredu vespu a kolo. Coz zni super, a ja mela fakt radost, ze to zvladli se zpozdenim pouze nekolik dni, ale od vespy ztratili klice a helmu nechali v Cargo kanclu v Medanu, ze je nakyho zamestnance. :/ Takze jak vidite, nerikej hop.... Po klicich se patra, a uz se pripravujem na to, ze budem muset menit zamek a ze to za nas nikdo neudela... Ach.

Skoleni kolegu s tabletama :)

Tak a ted z divoky Jakarty na Sulawesi. :) Skoleni probehlo s nejakyma ztracenyma nervama celkem v poradku, nastesti tam byli dva kolegove, co mluvej anglicky, tak neco prekladali. Nicmene jak sem psala, ze me zivot v Indosce poucil... Stale jeste dostatecne ne, takze opet pro priste: Indonesani nikdy neudelaj nic, co ocekavas, ale co pravidelne overujes. Uvidime, jak moc se tohoto budu drzet a jak mi to pujde. :)

Prekrasny Rantepao ve strednim Sulawesi

Zaver pracovni akce probeh jeste hektictejc, a to turismem po indonesku. Ano, tahli sme se nekolik hodin (tady se jede 500km i vic jak 12hodin), abysme hledali v noci dve hodiny predrazeny ubytko (zatim nejdrazsi, co sem v Indo platila sama, a opravdu to za to nestalo) a nakonec od sedmi do osmi rano probehli velice ignorantsky Rantepao, jedno z nejvetsich lakadel v Indonesii vubec (Bali nepocitam jako Indonesii :)). Takze sme vbehli na pohrebiste ve skalach a do "tradicni vesnice", kolegove udelali asi tisic selfie fotek mobilama a tabletama, nakoupili zabky s napisem 'Toraja' pro deti a jelo se do Makassaru, kde jsem ted po sedmi hodinach cesty na letisti smerem Yogyakarta.

Mno, na Rantepao, neboli Toraju, je potreba samozrejme nekolik dni, idealne v sezone pohrbu (cerven + prosinec) a je to tam tak krasny, ze timto se az stydim rict, ze sem tam byla. Ale co uz, fotky taky naky mam, a uz se tesim, az si taky o tom neco prectu, co vlastne to vsechno znamena a az tam pojedem opravdicky. :)

Toraja je krasny kopeckovy kraj s nejlepsim kafem v Indosce :)

Dalsi zkusenost pro priste, Indonesani neplanujou vubec nic, takze jestli nechces prijit o nervy, petkrat se zeptej a over si to, jak to teda je. :)

Tak, a to je z meho prvniho hektickeho tydne v Indosce vse, a priste Vam napisu, jak je hezky v Yogyakarte, kde ted stravime s Martinem 14 dni na jazykovem kurzu...

Baj!

P.S.: s trochou zapasenim s novym pocitacem a plnou hlavou Bahasy publikuju blog o par dni pozdeji z Jogjy...