Opet zdravim, delim Etiopii zatim na severni a jizni, pac je to opravdu uplne neco jineho...
Po dvou tydnech mezi lidmi stale zabalenych v dekach, klepajici kosu po vecerech a neustalem oblikani a svlikani se v zavislosti na sile slunicka, sme se konecne vybrali na jih... no a co si budem povidat, ted si rikam, ze sem se mela vyprdnout na sever a jet rovnou sem, tohle je to, proc jezdim tak rada do tropu...
vubec sme vlastne nevedeli, jak to tu provedem, pac tu pry neni poradna mistni doprava a musis si pujcit jeepa, idealne na 6-10dni... ale 150USD na den fakt nemame, takze sme se dopravili sockou na jih a pak planovali a zjistovali, jak to teda je... vsechno sme zvladli sockou (i kdyz nektery busy jezdej jen dvakrat tydne, o tom ale vic v jinym prispevku), jen jednou pujcili auto a jednou se svezli s nakou neziskovkou, takze parada...
na jeden den sme vyrazili do Nechisar NP, tentokrat s lodivodem a ozbrojenym scoutem a chodili sme mezi zebrama a gazelama, wow! bohuzel krokouse a hrochy sme sice videli, ale dost malo, taxnad priste nekde jinde...
nevim, esi vite, co vlastne jih nabizi, krome zeber teda... je tu plno domorodych kmenu, urcite znate obrazky pomalovanych lidi s talirema ve rtu, velkyma rohama v usich, vlasama upravenyma hlinou, ozdobenyma koralkama... tak to tu vse muzete najit... zijou tu stale tradicne, v kemnovych vesnicich.... bohuzel je uz taky znamo, ze za nima jezdi cim dal vic bilejch, ktery prijedou dzipem, vyskacou z nej, projdou vesnici, udelaj sto fotek (za kazdou si KAZDY REKNE 1-5birr - stejny jak Kc) a zas odjedou.... takze esi Vam to pripomina zoo, tak to opravdu tak je...
tomuhle sme se snazili vynnout a opravdu se nam to i podarilo za coz dekujeme nasemu mistnimu pruvodci Ginovi, se kterym sme stravili tri dny u kmene Hamer, presne tech, co si zamotavaji vlasy takovou okrovou hlinou a maji neuveritelny zvyky... porad nemuzu uverit, ze jsme neco takovyho zazili, meli jsme stesti, pac je ted sezona oslav, sklizne a takove maturity pro kluky, takze sme tohle vsechno videli a mohli dve noci stravit s nima... tancili a zpivali sme s nimi, pili a jedli pro nas neuveritelne nedobry veci, spali s nimi venku mezi kozama, setkali se s nacelnikem a jeho rodinou, a bavili se s nimi jak ziji...
myslim, ze uz sme se nekolikrat dostali hodne mimo civilizaci, ale nikdy sme uz nenarazili na lidi stoprocentne negramotny, bez mobilu, televizi, zapadniho obleceni a tohle nas presvedcilo, ze takovyhle jednoduchy kmeny jeste stalo jsou, i kdzy nevime, jak dlouho jeste budou...
k te maturite pro klukym rika se tomu bull jumping, ma to nekolik fazi a my byli pri dvou, prvni byla priprava, mleti spousty ciroku, tanceni, zpivani, ta druha byla nejdulezitejsi, kluk (vetsinou mezi 18-25let, nepocitaji si roky), ma prebehnout stado byku (12-20, zalezi na dalsich lidech, kolk mu zvoli), kdyz se mu to podari 4x, tak je silny a vic zadany... aby se mu to povedlo, taxe jeho pribuzne (vc. cca 10letych holcicek a tehotnych) nechavaji bicovat, cim vice sramu maji, tim lip... kdo neuvidi, nemuze nikdy uverit, ty zensky to opravdu vyzadujou a cela ta ceremonie je pro nas zapadaky naprosto nepochopitelna... pote se kluk (bull jumper) cely oholi a po nejake dobe se i on stane bicovacem (muze bicovat dalsi zeny pri dalsi ceremonii), ihned pote uz si zacina vybirat nevestu, samozrejme si vybira on, ona musi souhlasit... je to hodne komplikovany proces, tak to tu nebudu vypisovat, chtela sem ti rict, ze me to naprsto fascinuje a byl to jeden z nejsilnejsich zazitku myho zivota.... mela sem tak strasnou radost, kdyz ten klucina ty byky preskakal, ze sem se malem rozbulela. :)
no, ale tak aby to nebylo jen vsechno super, taxme si rekli, ze se podivame jeste za jednim kmenem, Karo, na to sme si museli pujcit jeep, nic tam opravdu nejezdi a je to pustou savanou. no a presvedcili sme se, jak to opravdu chodi, prijedes, zaplatis sileny poplatky za auto a vstup do vesnice a pak uz kolem Tebe jen vsichni behaj, naprosto ulitle a nerealne ozdobeny a chtej PHOTO PHOTO, BIRR BIRR... takze sme tam byli hodku, zkusili s nima navazat rec a nic nevyfotili.... s naprosto klidnym svedomim sme odjeli a stastny, ze to nemusime absolvovat vickrat a ze nechceme takhle videt zadny dalsi kmeny jinde nez na googlu...
no a ted uz sme zpet v Arba Minch, cesta sem byla z Turmi utrpna ale zvladli sme ji za jeden den! zitra odjizdime do Addisu a odtamtud do Hararu, naseho posledniho cile...
baj baj
Po dvou tydnech mezi lidmi stale zabalenych v dekach, klepajici kosu po vecerech a neustalem oblikani a svlikani se v zavislosti na sile slunicka, sme se konecne vybrali na jih... no a co si budem povidat, ted si rikam, ze sem se mela vyprdnout na sever a jet rovnou sem, tohle je to, proc jezdim tak rada do tropu...
vubec sme vlastne nevedeli, jak to tu provedem, pac tu pry neni poradna mistni doprava a musis si pujcit jeepa, idealne na 6-10dni... ale 150USD na den fakt nemame, takze sme se dopravili sockou na jih a pak planovali a zjistovali, jak to teda je... vsechno sme zvladli sockou (i kdyz nektery busy jezdej jen dvakrat tydne, o tom ale vic v jinym prispevku), jen jednou pujcili auto a jednou se svezli s nakou neziskovkou, takze parada...
na jeden den sme vyrazili do Nechisar NP, tentokrat s lodivodem a ozbrojenym scoutem a chodili sme mezi zebrama a gazelama, wow! bohuzel krokouse a hrochy sme sice videli, ale dost malo, taxnad priste nekde jinde...
nevim, esi vite, co vlastne jih nabizi, krome zeber teda... je tu plno domorodych kmenu, urcite znate obrazky pomalovanych lidi s talirema ve rtu, velkyma rohama v usich, vlasama upravenyma hlinou, ozdobenyma koralkama... tak to tu vse muzete najit... zijou tu stale tradicne, v kemnovych vesnicich.... bohuzel je uz taky znamo, ze za nima jezdi cim dal vic bilejch, ktery prijedou dzipem, vyskacou z nej, projdou vesnici, udelaj sto fotek (za kazdou si KAZDY REKNE 1-5birr - stejny jak Kc) a zas odjedou.... takze esi Vam to pripomina zoo, tak to opravdu tak je...
tomuhle sme se snazili vynnout a opravdu se nam to i podarilo za coz dekujeme nasemu mistnimu pruvodci Ginovi, se kterym sme stravili tri dny u kmene Hamer, presne tech, co si zamotavaji vlasy takovou okrovou hlinou a maji neuveritelny zvyky... porad nemuzu uverit, ze jsme neco takovyho zazili, meli jsme stesti, pac je ted sezona oslav, sklizne a takove maturity pro kluky, takze sme tohle vsechno videli a mohli dve noci stravit s nima... tancili a zpivali sme s nimi, pili a jedli pro nas neuveritelne nedobry veci, spali s nimi venku mezi kozama, setkali se s nacelnikem a jeho rodinou, a bavili se s nimi jak ziji...
myslim, ze uz sme se nekolikrat dostali hodne mimo civilizaci, ale nikdy sme uz nenarazili na lidi stoprocentne negramotny, bez mobilu, televizi, zapadniho obleceni a tohle nas presvedcilo, ze takovyhle jednoduchy kmeny jeste stalo jsou, i kdzy nevime, jak dlouho jeste budou...
k te maturite pro klukym rika se tomu bull jumping, ma to nekolik fazi a my byli pri dvou, prvni byla priprava, mleti spousty ciroku, tanceni, zpivani, ta druha byla nejdulezitejsi, kluk (vetsinou mezi 18-25let, nepocitaji si roky), ma prebehnout stado byku (12-20, zalezi na dalsich lidech, kolk mu zvoli), kdyz se mu to podari 4x, tak je silny a vic zadany... aby se mu to povedlo, taxe jeho pribuzne (vc. cca 10letych holcicek a tehotnych) nechavaji bicovat, cim vice sramu maji, tim lip... kdo neuvidi, nemuze nikdy uverit, ty zensky to opravdu vyzadujou a cela ta ceremonie je pro nas zapadaky naprosto nepochopitelna... pote se kluk (bull jumper) cely oholi a po nejake dobe se i on stane bicovacem (muze bicovat dalsi zeny pri dalsi ceremonii), ihned pote uz si zacina vybirat nevestu, samozrejme si vybira on, ona musi souhlasit... je to hodne komplikovany proces, tak to tu nebudu vypisovat, chtela sem ti rict, ze me to naprsto fascinuje a byl to jeden z nejsilnejsich zazitku myho zivota.... mela sem tak strasnou radost, kdyz ten klucina ty byky preskakal, ze sem se malem rozbulela. :)
no, ale tak aby to nebylo jen vsechno super, taxme si rekli, ze se podivame jeste za jednim kmenem, Karo, na to sme si museli pujcit jeep, nic tam opravdu nejezdi a je to pustou savanou. no a presvedcili sme se, jak to opravdu chodi, prijedes, zaplatis sileny poplatky za auto a vstup do vesnice a pak uz kolem Tebe jen vsichni behaj, naprosto ulitle a nerealne ozdobeny a chtej PHOTO PHOTO, BIRR BIRR... takze sme tam byli hodku, zkusili s nima navazat rec a nic nevyfotili.... s naprosto klidnym svedomim sme odjeli a stastny, ze to nemusime absolvovat vickrat a ze nechceme takhle videt zadny dalsi kmeny jinde nez na googlu...
no a ted uz sme zpet v Arba Minch, cesta sem byla z Turmi utrpna ale zvladli sme ji za jeden den! zitra odjizdime do Addisu a odtamtud do Hararu, naseho posledniho cile...
baj baj
Žádné komentáře:
Okomentovat