Jakarta neni jednoduche misto k ziti....
A to ted nemluvim o sobe, ktera bere evropsky penize a ktera vi, ze je to docasna zkusenost... mluvim o tech, kteri odtud pochazi, vychovavaji tu svoje deti, snazi se tu prezit a doufaji v lepsi budoucnost.
Muzeme si na Jakartany nadavat jak chceme, jezdi na motorkach a autech po chodnicich (kdyz uz tu nejake jsou), blokuji ulice svatebnima stanama, klickuji mezi nakladakama s trema detma na motorce bez helem, ulevuji si kde se jim zachce, nemyjou si ruce a do prace chodi nemocni s rouskama na puse.
Dneska, kdyz jsem poprvy zazila pravou zaplavenou Jakartu, se mnou trosku zamavaly emoce, a musim rict, ze tyhlety neukazneny nezodpovedny hulvatsky Jakartany fakt obdivuju.
Nejeden kolega se dnes dostaval do prace po pas (i vic) ve vode, s usmevem. Doma nemaji elektriku a tusi, ze nazpatek to bude stejna cesta, presto ze po dvou dnech konecne prestalo prset... Ale usmev stale pretrvava.
 |
| Takhle to vypadalo cely den pred kanclem... Pry teprv zacatek... |
Ja presla do prace v podstate suchou nohou, pac si muzu dovolit bydlet v apartmanu za rohem... a co jsem videla hned od naseho kanclu dal me sokovalo. Ulice byla nekde az po pas (muj, takze nekterym JKT-num po prsa) zaplavena a stovky lidi se jak topici se mravenci ruznejma zpusobama snazej dostat skrz, aby mohli uzivit svoje rodiny. Prorazeli vodu motorkama, ponorenejma autama, a bosky... A ano, skoro nikdo se nemracil, nebrecel nebo nedaval najevo zlost nebo beznadej.
Z puvodnich par kolegu nakonec prisli skoro vsichni, i kdyz nekteri az po poledni. V kanclu panovala prijemna nalada, stejne jako venku, kde si kravataci bosky po kolena v hnedy vode delali selficka. Nase dve jidelny byly kompletne zatopeny, tak se slo na obed jinam. Vsichni vi, ze toto je teprv zacatek toho nejhorsiho (cehoz ja se uplne desim) a spouste lidem se zas a znova vytopi dum... No co, prece se zivot nezastavi, ne?
 |
| Decka maj ze zaplav pomalu i radost a nektery se i koupaly.. |
 |
| vyhled od stolu v kanclu, dole jsou nase zatopeny jidelny... |
Bude to kratky... obdiv vzdavam i za spoustu dalsich veci, ale ted o tom nebudu psat... prezit tady a jeste si u toho zachovat usmev na rtech totiz vubec neni lehky...
Ze zatopeny Jakarty, kde konecne vysvitlo slunicko (nejen to v dusi :)), zdar!
 |
| Vyhled z naseho bezpecnyho 10. patra |
 |
| tato reka je vetsinou mala nenapadna stoka... |
 |
| tohle byla sranda vcera, kdyz voda jeste nebyla hneda a bylo ji malo.... |
