středa 6. listopadu 2013

Jodlovani na supervulkanu

Selamat sore vsem,
dneska Vam prinasim nove zazitky z nasi male dovolene na jezere Toba, kam jsme se v sobotu vydali stravit prodlouzeny vikend.
V srdci krateru spiciho supervulkanu

Nejdriv trosku geografie, jezero Toba se nachazi na severni Sumatre a je to nejvetsi sopecne jezero na svete, ktere vzniklo vybuchem supervulkanu pred 74 tisici lety. Tento vybuch udajne ovlivnil klima i lidskou populaci, takze to byla fakt sleha, kam se hrabou soucasny aktivni sopky, ktery jen zastavujou dopravu. :) Koho zajima vic.



Zaparkovane trajekty na jezere
Na Tobu se da dostat z Medanu ruznymi zpusoby, my zvolili udajne ten nejpohodlnejsi a nejrychlejsi, tzv. sdileny taxi pro 7lidi, ktery Te nabere a vysadi doma a stoji to 3x vic nez autobus, tj. 280Kc zpatecni cesta. Ta ma trvat neco mezi 3 az 5 hod, nam to bohuzel trvalo pres 6hod, prevazne diky nekonecnym zacpam v Medanu a zpozdeni ridice, i to je bohuzel Indonesie... Priste zkusime autobus a muzeme porovnat. Hlavnim turistickym cilem na jezere je ostrov Samosir, kam jsme se dostali trajektem asi za 40min (18Kc). S ubytovanim je to podobny jak na Pulau Weh, krasny tradicni domky nebo apartmany s vyhledem na jezero od cca 100Kc vys, vcetne horky sprchy, jupiii! :)
Tradicni dum
Tak a dost praktickych informaci a prejdeme k zazitkum. 

Oblast Toba je znama i tim, ze zde zije kmen Bataku, dnes uz protestantu, kteri stale dodrzuji spoustu tradic, jsou hudebne nadani a velice pratelsti.
Tradice jsou videt na prvni pohled, vsude krasny zdobeny dreveny domky na kulech se strechou vzadu vyssi nez vpredu a urcitym poctem schodu do malych dvirek. Vyssi zadni kridlo strechy znaci nadeji, ze pristi generace se budou mit lip zatimco pocet schodu znamena postaveni majitele. Domek vydrzi i ta nejvetsi zemetreseni a da se prenest na jine misto, prakticke, ne? :)



V tomto kostele byla detska party :)
Na kostely clovek narazi vsude, stejne jako u nas, jen jsou trosku novejsi a funguji i jako takova komunitni centra. Nejen, ze v nedeli do nich proudi davy svatecne obelecenych bataku, ale i dalsi dny jsou plny deti a zabavy. Jeden z mych nejsilnejsich zazitku je navsteva jednoho takoveho, kde deti nacvicovaly nejake predstaveni a tancovaly mimo jine na Gangnam style. Tomuhle rikam kulturni sok. :)


Zpevem tu vyjadruji vsechno

Hudebni nadani Bataku slysite po vecerech na kazdem kroku, kazdy hraje na kytaru a zpiva, hlavne po par sklenkach palmoveho vina (po kterem se da slusne opit :)). Jejich hlas, stejne jako vyjadrovani emoci je neuveritelny a jde z nej mraz po zadech. Ovsem kdyz zacnou jodlovat, clovek nevi, esi uz nemel toho vina moc a nezda se mu to. Napadlo by Vas nekdy, ze kazdy Batak na severni Sumatre umi perfektne jodlovat?!? Mozna to tam privedli misionari, ale rozhodne je to dalsi zazitek, na ktery se nezapomina. :)

Jejich pratelskost prispela k celkovymu dojmu z jezera Toba, ktery me nezaujalo ani tak svou prirodou a ryzovymi policky s buvoli, kterych uz jsem videla spoustu, jako to, jak se tu lide chovaji k navstevnikum, jak mluvi anglicky, jak maji stale usmev na tvari a neustale si s Vami chce nekdo povidat. Podobne neumele usmevy jsem videla jen na Sri Lance a castecne na Pulau Weh.

Nase slapadlo v tropickem raji
Na Danau Toba se urcite znovu vydame, mozna o Vanocich, atmosfera tam musi byt krasna, a mame toho tam jeste spoustu k videni. Mozna si zas pujcime labuti slapadlo, na kterym sme se hodne nasmali, zaplaveme si v celkem teplym jezeru (i na me :)), dame si rizek (ano, maj tu veprovy rizek!!!:)), palmovy vino, podivame se na vodopad a do muzea. Jen uz pravdepodobne nepojedeme na horky prameny primo tekouci z krateru, ktery pali a neda se v nich vydrzet :), ale urcite zas pujcime motorku a podivame se do jinych casti ostrova Samosir. A ti statecnejsi si muzou dat houbicky a pobavit se zase trosku jinak... :)

A s tradicnim batakskym pozdravem se s Vami loucim.

Horas!