a nakonec i neco ze starovekych mest :)
helou friends! taxem tu zas, trvalo to, bylo ted nejak tezsi dostat se na net za nejakou rozumnou cenu, uff... myslim, ze se smula trosicku prolomila, uz sme dokonce videli i pra zvirat a to dokonce i bez silene predrazenyho vstupu do nejakeho narodniho parku ;). Mame za sebou naky ty slony, varany, milion opic, a nakou dalsi tropickou havet :) sme v Sigiriyi, starovekem meste s koreny pry az do 5.stol pr.n.l., opravdu zajimavy misto, kam urcite stoji za to jet. Dostali jsem se sem z Polonnaruwy, dalsiho starovekeho mesta, ktery sme si bohuzel az tak neprohlidli, pac platit za vykopavky 25USD se nam moc nechtelo, takze jsme zkusili projit zadarmo, coz se sice podarilo, ale za asi deset minut uz byli u nas a sup ven, ehm... ale aspon sme si udelali vylet po okoli na kolech, kde to bylo krasny (potkali sme prave toho velkyho cernozlutyho varana). Odpo sme se jeli podivat na skalni chramy Dimbulagala, kde turistu evidentne jeste moc nebylo, kdyz tam ani nebylo vstupny, takze dalsi supr zazitek... Mno a proc ty plaze? od Galle jsme jeli do Mirissy a pak do Arugamsky zatoky, kde jsme bydleli 4dny u toho milyho australana, o kterym jsem tu myslim uz psala. Byly to dost odpocinkovy dny, vsechno to sou oblibeny surfarsky rezorty, takze pro nas nesurfare, idealni misto na staveni hradu a prekonavani silene silnych vln. :) Konecne odpocinek, co jsem si uz zaslouzili, to lopoteni se po hromadny doprave nam asi moc chybet nebude... :/ jaxem ted dlouho nepsala, tak ani nevim, jaky dalsi dojmy mam psat, ze by uz hruzu z navratu? :) nene, jeste tu mame sest dni, zitra se chystame do Trincomalee na severovychode (snad si i zasnorchlujem) a pak do ty Vavuniye na severu, odtamtud to asi budem muset rychle nocnim vlakem strihnout do Colomba, at i z nej neco uvidime, navic jsme tam pozvany na obed k rodince z jednoho vlaku... aaa, uz to mam, dalsi z tech nejlepsich zazitku sem malem zapomnela, v Mirisse nas jedna silene sympaticka mlada zenska ze stanku s Rotti a Kottu (typicky SL jidlo) pozvala k sobe domu na snidani. Nejen, ze sme si bajecne pochutnali, ale jeste poznali, jak tu ziji opravdu chudi lidi, jak jsou mili a pratelsti. Byla to uzasna rodina, ktera ackoliv moc nemela, taxe s nama o to malo rozdelila a kralovsky nas pohostila. Takze jakmile se clovek prodere lidma, ktery videj jen ty dolarovky, k tem obycejnym, prostym rodinam, je tu nadherne.... tak vam nevim, mela bych zas letet. Snad to staci a esi ne, na neco se klidne zeptejte a ja snad nekdy odpovim. :) fotky jeste nebudou, sice jich mame uz tisic, ale budem to vse tridit az doma, tady na to vubec neni cas... tak moc zdravim a jdu se pomalu pripravovat na dalsi noc plnou komaru...
